47/2008) Klementinum

 

Když jsem kdysi vytvářela jeden ze svých astrofejetonů, zajímalo mě, jaké bylo ve dni, o němž jsem psala, počasí. Zavolala jsem tedy na informace Telecomu a zeptala jsem se, jaké je číslo do Klementina, kde se měření provádí. Operátorka měla patrně víc snahy než vědomostí, protože se mi nejdříve snažila vysvětlit, že Klementinum je knihovna a nikoliv hvězdárna. Když jsem namítla, že se tam teploty měří již od 18. století, jedovatě se zeptala, zda si to ještě pamatuju. Potom naštěstí položila telefon, čímž se zachránila před proudem mých komentářů.

V pražském Klementinu je totiž kromě Státní knihovny umístěna i meterologická observatoř, v níž se od neděle 26. listopadu 1775 provádí pravidelné měření teploty, čímž vznikla jedna z nejdelších teplotních řad a později i dalších meteorologických jevů v Evropě. Zkoumání přírodních jevů a jejich periodicity bylo dítětem nastupujícího osvícenství, které v popisech a zkoumání přírody živé i neživé nacházelo skutečné zalíbení. Lidská paměť je totiž velice ošidná. Když staří lidé vzpomínají na mladá léta, mají dojem, že o Vánocích býval sníh, o prázdninách a ve žních horko, a že veškeré teplotní anomálie jsou jenom výmyslem nynější zběsilé doby. Při pohledu do záznamů však přijdeme na to, že tomu zdaleka tak není.

Měření začal provádět první ředitel klementinské hvězdárny, Josef Stepling, a den k tomu vybral přímo geniálně. Slunce je v pátém stupni Střelce v opozici na Urana (naštěstí tehdejší věda nepotřebovala spoustu povolení a razítek, hlavně od lidí, kteří často vůbec nechápou, o co jde) a nápad mohl být realizován okamžitě; Merkur je ve Štíru, kde přeje zkoumání, a retrográdní, což činí dobře psanému slovu, Saturn jako pán času je umístěn ve Vahách (ano, známý Saturn soudců!) v trigonu na Jupitera do Blíženců, kde je pod vládou výše uvedeného Merkura. Celý řetěz planetárních vztahů se odvíjí od Venuše, z čehož vyplývá, že impulzem pro začátek pozorování byla opravdu touha po vzdělání. Neptun v královském 25 stupni Panny je v trigonu na Pluta, jež je v Kozorohu pod vládou Saturna. Z celého řetězce tedy vypývá důležitá role tehdy ještě poslední známé planety. Venuše je totiž na počátku velkého díla, ale zároveň ovládá Saturna, který celému dílu přináší vytrvalost, stabilitu a do jisté míry odolnost vůči času. Měření totiž nebyla nikdy přerušena a úspěšně pokračují i ve století jednadvacátém.

Nezbývá, než se poklonit před genialitou našich předků, kteří položili základ pro studium dlouhodobého průběhu počasí. A pokud máme dojem, že tady už všechno jednou bylo a že nic přidat nemůžeme, nemáme tak úplně pravdu. Během října 2001 padly například teplotní rekordy třikát. Od roku 1775 jsme v české kotlině tak teplý říjen ještě neměli.