51/2001) Johannes Kepler

Když jsem se jednoho z lidí, jejichž astrologického potenciálu si velice vážím, zeptala, co používá při vypracovávání horoskopu, odvětil, že na to stačí tužka, papír, efemeridy a otevřená hlava člověka, který s tímto nádobíčkem pracuje. Efemeridy jsou knihou, která budí v astrologovi nadšení a v laikovi bázeň. Je to totiž tlustý svazek, plný čísel, v němž je podrobně popsáno postavení planet na každý den. Za to, že s efemeridami v dnešní podobě můžeme pracovat, bychom měli mimo jiné vděčit i člověku, který se narodil 27.12.1571 ve 14.30 místního času v Weil der Stadt (08°53¢E; 48°45¢N - zdroj databáze Astrolog) a jež se jmenoval Johannes Kepler. Byl to geniální matematik, astronom a astrolog. Nejdříve studoval luteránskou teologii, ale již při těchto studiích pošilhával po matematice a astronomii. V roce 1594 se stává zemským matematikem ve Štýrsku (je to obdivuhodný výkon, když uvážíme, že Jupiter ještě ani nedospěl do svého druhého návratu na radixové postavení!). Již zde začíná zkoumat problematiku Sluneční soustavy a jeho pozornost přitahují hlavně dráhy, po nichž se planety kolem Slunce pohybují. Na pozvání Tychona de Brahe se v roce 1600 vydává do Prahy. Saturn se vrací na své místo v horoskopu narození, Uran vytváří trigon na radixového Merkura - v Praze naváže mnohá cenná přátelství a vytvoří zde svá stěžejní díla; Saturn vytváří trigon na MC a Pluto sextil na ascendent. Je notoricky známým faktem, že Praha byla v této době nejen sídelním městem Rudolfa II., ale zároveň zaslíbenou zemí pro vědce a duchovní šlechtice všeho druhu. Kepler se díky své astrologické praxi (připomeňme jeho výrok o moudré matce astronomii, kterou musí živit její pošetilá dcerka astrologie) stal císařovým oblíbencem, a než se rok s rokem sešel, jmenoval ho po smrti Tychona de Brahe v říjnu 1601 císařským matematikem a hvězdářem. (Jupiter je v této době v konjunkci s Marsem zrození, a v trigonu na Lunu, a Uran v trigonu na Merkura a v trigonu na své radixové postavení.) Pracuje nejen pro císaře, ale i pro přední zemské šlechtice. Dodnes je v astrologické literatuře citován jeho horoskop Valdštejna. Štědrého mecenáše nalezl například i v Petru Vokovi z Rožmberka. Pro astrologickou praxi však rozhodně nezanedbával pozorování oběžných drah planet, jehož plodem byla v roce 1609 kniha Astronomia Nova. Slunce v direkcích se dostává v tomto roce na MC, Neptun do trigonu na Slunce a Mars se těší ze tří tranzitních trigonů - od Jupitera, Saturna a Urana.

Keplerův soukromý život zdaleka tak šťastný nebyl. První žena byla duševně nemocná, matka obviněná z čarodějnictví, neustálé finanční problémy, starosti o četnou rodinu, úmrtí tří dětí - a nakonec, v roce 1630, smrt na cestě do Německa, kde hodlal vymáhat honoráře za astrologickou práci, která mu nikdy nebyla zaplacena. Zemřel vyčerpáním 15.11.1630. Když vezmeme jeho pražský pobyt, dá se říci, že patřil k těm nejšťastnějším letům jeho života. Vytvářel dílo, které dodnes ohromuje svou obsáhlostí a precizností. Jeho přáteli byli členové opravdové duchovní elity tehdejšího světa. Jedním z nich byl i o pět let starší Jan Jessenius, který zemřel na popravišti na Staroměstském náměstí, a který se taky narodil 27.12. Jeden z nich hledal štěstí ve vědě, druhý v politice. Oba se nesmazatelně zapsali nejen do dějin, ale i do duchovní atmosféry Prahy. Neměli bychom na ně zapomínat.