34/2006) William Herschel
V učebnicích bývá William Herschel uváděn jako objevitel Urana – první transsaturnské planety. Šlo o objev opravdu epochální, který vnesl revoluci jak do astronomie, tak posléze i do astrologie. Herschelovi předkové byli pravděpodobně moravští Židé, kteří se přestěhovali do Německa, kde se 15.11.1738 Herschel narodil v Hannoveru. Při studiu postavení planet ve dni jeho narození upoutá zvláště napjatý vztah mezi Rakem (kde je Saturn a Neptun) a Kozorohem, kde se nachází dosud neobjevený Uran, Luna a Venuše. Celou opozici odlehčuje znamení Štíra, kde je kromě Slunce i Merkur a Pluto. Je zajímavé, že budoucí slavný astronom se vyučil nejdříve hudebníkem a od 15 let hrál ve vojenské kapele. Od roku 1756 se musel účastnit bojů v sedmileté válce (Pluto mu jde v direkcích po Slunci). Válka však stále pokračovala a Herschel odjíždí s otcem a bratrem do Anglie (stalo se to v roce 1757 a Mars mu šel v direkcích po Saturnu). Zde se živí jako varhaník, učitel hudby a skladatel. Daří se mu tak, že je v roce 1766 (kdy je mu 28 let) jmenován ředitelem hudebního sboru v lázních Bath.
Živil se tedy tím, co se naučil, ale jeho láskou pořád zůstávala matematika a hvězdářství. Vydělával sice slušně, ale jeho příjmy zdaleka nestačily na to, aby si mohl koupit dalekohledy v kvalitě, kterou potřeboval. Jako správný nadšenec se však naučil brousit astronomická zrcadla a dalekohledy si sestavoval sám. Kolem roku 1774 začal se svou sestrou Karolinou pozorovat oblohu systematicky (jde o období, kdy mu Pluto začíná tvořit sextil na Slunce). Prvním významným úspěchem bylo objevení Urana 13. března 1781. V horoskopu objevu je vynikající jak stacionární Jupiter, tak skvělé aspekty, které během dne vytvořila tranzitní Luna na šest prvků jeho horoskopu. Za tento nebývalý objev, který posunul hranice Sluneční soustavy hluboko do vesmíru, byl Herschel ještě v roce 1781 zvolen členem britské Královské společnosti a o rok později se stal dvorním královským astronomem. (Je zajímavé, že novou planetu její objevitel nejdříve pojmenoval po králi, ale astronomové se nenechali zviklat a nový objekt dostal jméno z řeckého bájesloví, jak se sluší a patří.)
Herschel měl tedy nejenom popularitu, ale i peníze a mohl se astronomii plně věnovat. Odstěhoval se do Berkshiru, kde postavil několik nových dalekohledů, které byly na svou dobu obrovské a s nimiž objevoval nová nebeská tělesa. V roce 1787 objevil dva měsíce Urana, v roce 1789 další měsíce Saturna. Studoval i Saturnovy prstence, polární čepičky na Marsu a počítal výšku měsíčních pohoří. Navíc sestavil vynikající hvězdné katalogy, objevil spoustu nových mlhovin a dokonce přišel i na to, že naše galaxie má tvar rotujícího disku.
V roce 1788 se oženil (Venuše mu v direkcích vytváří trigon na radixového Pluta) a v roce 1816 byl povýšen do šlechtického stavu. Zemřel 25. srpna 1822, kdy mu tranzitní Slunce vytvářelo trigon na všechny tři superplanety a kdy mu proběhla uranská revoluce. Během jeho dlouhého života vypukla v Evropě francouzská revoluce, proběhly napoleonské války a nové územní uspořádání potvrdil vídeňský kongres. O tom, jak a zda vůbec se může nově objevená planeta Uran zapracovat do astrologického systému, který byl od starověku uzavřený, se vedly dlouhé diskuse. Nakonec se usoudilo, že Uran je přesně ta planeta, která má pod palcem veškeré rychlé a náhlé změny, které nenechají ze stávajícího pořádku kámen na kameni. Je otázkou, zda pana Herschela něco takového při objevu nové planety vůbec napadlo. Mám však dojem, že jako sluneční Štír to musel alespoň tušit.