28/2006) Modi
Malířů, kteří měli talent a které zničila kombinace žen, drog a alkoholu, je plná braková literatura. Mezi nimi je však jeden, jehož život je opravdu tak bouřlivý, že je námětem na román. Je zvláštní, že jde zároveň o člověka, který má silně obsazené znamení Raka – což dává pověstem o Racích jako o bytostech, pro které je rodinný krb nade vše a obětavost je jim vlastní dokonale na frak.
Malíř se jmenovat Amedeo Modigliani narodil se v italském Livornu 12. července 1884. Rozmístění planet v jeho kosmogramu je opravdu dech vyrážející. Základem je trojkonjunkce Slunce/Merkur/retrográdní Venuše v Raku, na což tvoří sextil na jedné straně Neptun z Býka a na straně druhé Uran spolu s Marsem z třetího dekanu Panny. Luna je v Rybách, neaspektovaný Jupiter v Panně, Saturn v Blížencích. Amedeo se narodil velice šťastně. Světlo světa spatřil v bohaté rodině a maminka, povoláním vdova po bankéři, ho po celé jeho mládí zodpovědně rozmazlovala. Amedeo sice zrovna nekypěl zdravím, ale okolí okouzloval jak svých chováním, tak nepochybným výtvarným talentem. Jako správný Ital ho studoval ve Florencii a v Benátkách, kde se z něj stal znalec i milovník starých mistrů. Zapůsobili na něj hluboce a do té míry, že když 20.2.1909 vyšel v pařížském listu Figaro Manifest futurismu, který staré umění nemilosrdně zavrhoval, odmítl ho podepsat.
V roce 1906 přišel do Paříže (je to rok, kdy se mu retrográdní Venuše z radixu obrací do přímého chodu a Slunce přešlo po radixovém Jupiteru). Zpočátku se věnoval hlavně sochařství. Protože své sochy vytvářel z pražců, které si nosil ze stavby pařížského metra, mají všechny jeho sochy z té doby normalizovaný formát. V roce 1909 se přestěhoval mezi umělce na Montparnasse a dřevěné pražce vyměnil za kámen. Z tohoto období pocházejí jeho maximálně zjednodušené kamenné hlavy. V tomto období však začíná pod Picassovým vlivem malovat kubistické obrazy, které v roce 1909 vystavuje na Podzimním salonu.
Velice rychle si však vytvořil svůj vlastní styl, který je na první pohled rozeznatelný. Stal se mistrem portrétů, kde se snažil podle vlastních slov vystihnout nejenom vnější podobu svého modelu, ale snažil se nahlédnout i do jeho nitra a postihnout celou komplexnost jeho povahy. Modelem mu stávali jak přátelé, tak kurtizány, které se staly jeho nejvděčnějšími modely. Z nich se rekrutovaly erotické portréty žen s tmavýma mandlovýma očima a dlouhým krkem. Dnes jsme nadšeni jejich krásou, ale když je poprvé v roce 1917 na své první samostatné výstavě představil světu, vyvolaly skandál. K jejich odstranění z výlohy galerie dal pokyn dokonce sám pařížský prefekt, ale malíři to asi bylo jedno. V té době už většinou pobýval v kavárně Rotonde, která se mezi neustálým stěhováním stala jediným pevným bodem jeho života. Byl vážně nemocen (tuberkulózou), ale přesto kombinoval alkohol s narkotiky a pořád maloval.
Neustále pobýval mezi přáteli, kteří ho obdivovali, a ženami, které ho zbožňovaly. Poslední léta svého života však trávil s Jeanne Hébuternovou, což byla jeho múza a žákyně zároveň. Namaloval šestnáct jejich portrétů a když čekala dítě, nabídl jí dokonce sňatek. V lednu roku 1920 však malíř těžce onemocněl. Přesná diagnóza nemoci chybí, ale pravděpodobně ho skolila španělská chřipka, se kterou tělo vysílené tuberkulózou nemohlo bojovat. Když 25. ledna vyrazili jeho přátelé dveře u jeho bytu, našli umírajícího malíře v náručí jeho těhotné nevěsty. Amedeo zemřel a jeho nastávající den po jeho smrti skočila z okna a zahynula i s jeho nenarozeným dítětem. Neptun mu v tento den stál přesně na Jupiteru a tranzitní Luna z Ryb aktivovala sedm planet v jeho radixovém horoskopu.