41/2003) Edgard Allan Poe
Když letos na jaře dělali redaktoři test inteligence našich politiků, zeptali se v něm i na autora refrénu jedné z nejznámějších básní světové literatury. Z dotázaných politiků jenom jediný věděl, o koho jde. Jednalo se o báseň Havran, jejímž autorem je Edgard Allan Poe, jež se narodil 19. ledna 1809 v 02.00 hod v Bostonu v rodině potulných herců.
O finanční situaci rodiny vypovídá i fakt, že se matka už 9. února vrátila na scénu. Když je synovi jenom něco málo přes půl roku, mizí jeho otec ze života rodiny a v prosinci 1811 umírá jeho matka (Pluto ve čtvrtém domě, který signuje brzké setkání se smrtí a ztrátou nejbližších dochází v tranzitech na Jupitera). Sirotka se ujímá bezdětný obchodník s tabákem, po němž malý Edgard převzal příjmení jako své druhé jméno. Dítě začíná chodit do školy a současníci se o něm vyjadřují jako o „okouzlujícím chlapci“. V roce 1815 se adoptivní rodina usazuje v Londýně, kde se Edgardovi dostává dobrého školního vzdělání a kde vyniká zejména v jazycích (není divu, protože jeho Merkur je v radixu sice v Kozorohu, ale zato v postavení, které staří mistři nazývali „v srdci Slunce“ a kde planeta umí pro posílení svého vlivu využít maximum sluneční energie. Navíc se mu v Londýně po relokaci přesune konjunkce Slunce/Merkur do prvního domu). V roce 1820 se otec vrací s rodinou zpět do USA a mladý Edgard se pouští do prvních básnických pokusů (tranzitní Pluto sextil konjunkce Slunce/Merkur, Neptun trigon MC). V roce 1823 následuje první citové vzplanutí ke krásné matce spolužáka, a v roce 1824 definitivní krach firmy jeho adoptivního otce (tranzitní Saturn opozice Saturn).
Od roku 1826 začíná Edgard studovat na univerzitě a jeho dosud dobré vztahy s rodinou se počínají kazit. Důvod? Alkohol, karty a dámy pochybné pověsti (všechna tato nebezpečí signuje radixové stelium v Rybách v kvadratuře na Neptuna ve Střelci a recepce Jupitera s Neptunem, jež dává obrovskou vnímavost a básnické cítění, ale také talent podléhat pokušení všeho druhu). V roce 1827 přichází nová domácí roztržka a v jejím důsledku vstupuje básník do armády (tranzitní Uran jde přes radixovou konjunkci Slunce/Merkur) a zároveň se může radovat z první knihy svých veršů. 28. února roku 1828 umírá jeho nevlastní matka, která patrně uhlazovala rozpory mezi manželem a adoptivním synem a Edgard poprvé pociťuje opravdový smutek a samotu. Dokonce se smíří i s nevlastním otcem. Roku 1830 je přijat do West Pointu, kde opět jako student exceluje (Slunce a Merkur vytvářejí v direkcích trigon na radixového Marse), ale zároveň tam holduje alkoholu. Vzhledem k radixové kvadratuře Neptuna bychom dneska usoudili, že šlo spíše o deprese než o životní styl. Je jasné, že armáda není pro tohoto vnímavého člověka příznivým místem. V roce 1831 je z West Pointu vyloučen. Vztahy s otcem se však nenapraví a když 17. března 1834 pan Allan umírá, není v jeho závěti o adoptivním synovi ani zmínka. Edgard žije v té době v Baltimoru u příbuzných své matky a 16. května 1836 se žení se sotva čtrnáctiletou Virginií, jejíž matka je zároveň jeho tetou i tchyní.
Horečně píše povídky a verše, které jsou dodnes vydávány a dodnes si nacházejí nadšené čtenáře. Jejich autor však žil po celý život v chudobě. Jeho žena je nemocná a v necelých pětadvaceti letech umírá. Básník tím ztrácí svou největší životní lásku a za necelé dva roky ji následuje. Umírá 7. října 1849. Jeho básnické i prozaické dílo je dodnes vysoce hodnoceno a zvláště báseň Havran je prubířským kamenem stále nových generací překladatelů. Na www.kultfantazie.net.otoman.cz se nachází dokonce překlad, v němž se havranovo Never more překládá jako „tetrachlór“. Vynikající verše však prokazují jak hlubokou znalost básníkova díla, tak výbornou orientaci v dosavadních překladech. Když jsem ho četla, dospěla jsem k názoru, že to s naší nejmladší básnickou generací (na rozdíl od té jakékoliv generace politické) opravdu tak zlé není.