Antoine de Saint-Exupery
Když v roce 1976 vyšla v prvním českém vydání kniha „Citadela“ stala se opravdu bestsellerem. Do protivné nemorálnosti rané normalizace totiž přinesla úvahy o životě, o lásce a práci, která není záležitostí práva, ale nutností pro seberealizaci. Byly tam také úvahy o právu (a nikoliv založeném na třídních protikladech), o spravedlnosti a o smyslu toho, o co se tady všichni více či méně zdařile snažíme. Není proto divu, že se tato kniha stala oblíbeným darem ke všem možným výročím. Sama jsem ji dostala a od té doby mě provází po všech zákoutích života, kterými mě osud honí. Až za hodně dlouhou dobu jsem se dozvěděla, že autor a jeho čtenáři vytvářejí energetický systém, který jde mimo prostor a čas.
Pokud by pro takovýto výklad měl někdo pochopení, byl by to asi Antoine de Saint-Exupery, který se narodil dne 29. června 1900 v 9:10 hodin SEČ v Lyonu (zdroj DAV). Horoskop je na první pohled harmonický – Slunce v Raku, ascendent v Panně a Merkur jako vládce ascendentu spolu s Lunou ve Lvu. Slunce s Lunou jsou tedy v recepci, což vysvětluje nejen račí citlivost, ale i obrovskou vitalitu, která mu pomohla přežít několik velmi vážných leteckých nehod. Narodil se do rodiny, jejíž kořeny vycházely ze staré šlechty, což symbolizuje Jupiter na IC, jako třetí dítě a první syn.
Na jeho dětství však padl velmi brzy stín. V roce 1904 (ascendent v direkcích se dostává do kvadrátu na radixový Uran) mu umírá otec a matka zůstává sama s pěti dětmi. Antoine potom žije střídavě u tety a u babičky a dny tráví hrami se svými sestřenicemi a bratranci, přičemž jde o hry, v nichž se tříbí fantazie a až básnický přístup k životu. Pouto s matkou však zůstává velmi silné (vzhledem k Luně na hrotu dvanáctého domu bychom mohli říct, že až patologicky silné). Dodnes o něm svědčí dopisy, které jí od útlého mládí až do smrti psal.
V roce 1907 nastupuje do školy, což ho ovlivní nepříliš. V roce 1912 sedí poprvé v letadle a vzniká tak láska na celý život, o níž se dá bez výhrad říct, že byla pro něj vždy ta nejdůležitější a ostatní byly jenom jejím slabým odrazem. Během I. světové války pracuje jeho matka jako vrchní ošetřovatelka ve vojenském lazaretu (i o tom mluví Luna v Kozorohu). V roce 1917 mu umírá bratr a Antoine se připravuje na zkoušky na námořní akademii (Slunce a Venuše v Raku), které se mu v roce 1919 nepovedou. Je pikantní, že se na osudu budoucího slavného spisovatele podepíše esej z francouzštiny, kterou napsal na sedm bodů z dvaceti. Od října 1919 zkouší architekturu, ale po 15 měsících obor opouští a nastupuje na vojnu.
2. dubna 1921 nastupuje vojenskou službu u leteckého pluku, kde je přidělen do opravárenské dílny. Vzhledem k tomu, že mu v tento den jde Slunce trigonem na radixový Uran a Uran trigonem na radixové Slunce, Pluto po Slunci a Neptun trigonem na severní uzel, se nelze ani příliš divit, že tam dlouho nevydržel. V soukromých hodinách se učí létat a nebojí se ničeho (o tom svědčí Mars, který je při nástupu na vojnu v kvadrátu na Lunu a Merkura). Když jednou přistává s hořícím letadlem, kterému se vzňala podlaha, prohlásí jeho instruktor: „Vy se v letadle nikdy nezabijete, jinak by se to už dávno stalo!“. Bohužel neměl pravdu…
17. června roku 1921 složí zkoušku z civilního letectví (Uran v trigonu na Slunce) a v roce 1922 stoupá po žebříčku vojenských hodností. V lednu roku 1923 ho potkává první těžká letecká nehoda, jejímž následkem je fraktura lebky (severní uzly procházejí po Černé luně), je demobilizován a nastupuje do kanceláře. Tam však spíš píše než obchoduje. Důkazem je novela Letec, která vychází 1. dubna 1926 (Slunce a Merkur šli trigonem na radixového Urana, Venuše trigonem na Neptuna a Jupiter trigonem na Pluta).
Narodil se spisovatel, pro kterého bude až do smrti v roce 1944 (jeden cyklus lunárních uzlů) tužka s papírem stejně důležitá jako knipl a budíky v jeho letadle. V říjnu 1926 se rozhoduje, že se k létání znovu vrátí a nastupuje na místo, kde dobrou noc nedávají lišky, ale fenkové. Jde do pouště, kde má obnovit narušené vztahy se španělským guvernérem a zároveň vyjednávat se vzbouřenými Tuaregy. Dodnes se vypráví, že byl jediný, koho tyto divoké pouštní kmeny akceptovaly natolik, že k nim mohl přijít beze zbraně. Svou úctu mu nomádi prokázali i po smrti – jeho pouštní epos Citadela byl přeložen i do jazyka Tuaregů. Z těchto zkušeností napíše knihu Kurýr na jih, která vychází v roce 1930.
V roce 1929 je jmenován ředitelem letecké pošty v Argentině, kterou si však nejprve musí založit a vybudovat. V radixu má Saint-Exupery čtyři retrográdní planety. Podle astrologie jsou důležité roky života, ve kterých se planety zastavily, aby se obrátily do přímého běhu. (Podle metody rok/den, kdy se jeden den po narození rovná jednomu roku života.) Když se usidluje v Argentině, stojí v zastávce Jupiter, který mu dává na tu dobu královský plat – 240000 franků ročně.
Osud má však v záloze ještě jedno překvapení. Při relokaci na Buenos Aires se dostane Venuše do přesného trigonu na MC. Přítel ho představuje mladé okouzlující vdově Consuele Suncinové a 11. dubna 1931 je svatba, kterou si vzala do režie Venuše. Ve svatební den stojí Venuše v trigonu na Lunu, v konjunkci na Jupitera a v trigonu na Neptuna, Luna přechází přes MC a Pluto stojí na Slunci. Kolem tohoto manželství vznikla spousta legend. Svatebních fotografií bylo nemnoho a na všech dostupných upoutává pozornost nevěsta v černém a ženich s neodmyslitelnou cigaretou v ruce. I jeho oficiální životopisci označovali jeho manželství jako jeho největší životní omyl. Závoj, který se nad ním rozprostíral, se poněkud nadzvedl až v roce 2000, kdy vyšly pod názvem Paměti růže knižně vzpomínky Consuelo de Saint-Exupery. Z knihy vyplývá, že šlo o vztah velmi bouřlivý, spíše milenecký než manželský a že k němu jeho sestry (byly tři) přistupovaly s celkem neskrývaným odporem. Přiznám se však, že mě kniha docela zklamala. V českém vydání k ní není uvedeno jediné datum a veškerý poznámkový aparát je omezen na jediné faksimile dopisu, který jí manžel psal. Datum jejího narození skrývá i internet včetně oficiálních francouzských stránek, které jsou Antoinovi věnovány. Na obvyklou lahůdku – tedy srovnávací horoskop obou manželů – z vyšší moci nedojde. Manželství však přes všechna negativní hodnocení vydrželo až do spisovatelovy smrti.
V roce 1931 se francouzské letecké společnosti spojují do Air France, Antoine tam nastupuje a v listopadu prožívá další nehodu (Uran kvadratura Venuše, Neptun kvadrát Uran a Pluto konjunkce Venuše) – tentokrát v hydroplánu (spojení vzduch – voda), kdy se potopí do moře. V roce 1934 další nehoda, opět v hydroplánu. V roce 1935 spadne s letadlem v Samařské poušti, kde je nalezen na Nový rok 1936 (v tomto období mu přechází v direkcích Neptun přes Merkura a Lunu). V roce 1937 se kupodivu neděje nic výjimečného, protože je „jen“ ve Španělsku, které se zmítá v křečích občanské války. Také navštěvuje Německo, jehož proměnou pod Hitlerovým vedením je upřímně zhnusen. Jeho vrozená mravnost se vzpírá filosofii nadlidí. V roce 1938 si však nehody vynahradí. Už 16. února se zřítí s letadlem (Neptun s Lunou docházejí na Černou lunu; vynikající aspekty má ale Saturn, který zaručil, že přežil), které má příliš naplněné nádrže (opět voda a vzduch) a seznam zranění je opravdu impozantní. Jde o sedminásobnou frakturu lebky, zlomenou klíční kost a otevřenou zlomeninu zápěstí. Menší zranění se nepočítají. Dokonce se rozhoduje o amputaci paže, avšak zasáhne Consuelo, která nejen že mluví španělsky, ale navíc si nedělá iluze o kvalitě chirurgů, a ruka je zachráněna.
V roce 1939 je jmenován důstojníkem Čestné legie. 14. července letí z New Yorku do Paříže za 28 hodin 28 minut (Slunce mu jde po Venuši a Venuše po Slunci). 4. září je mobilizován a po mnoha intervencích nastupuje k průzkumnému leteckému útvaru. Po porážce Francie odplouvá v roce 1941 do Ameriky, kde píše Malého prince, Dopis rukojmímu a pracuje na Citadele, která bude jeho kroky provázet až do konce života. Koncem roku 1942 začíná podnikat kroky pro návrat k letectvu a 15. února 1943 odplouvá do Severní Afriky. 6. dubna vychází snad jeho nejznámější knížka Malý princ. Při čtení jejich řádků si možná uvědomíme, proč se memoiry jeho ženy jmenují Paměti růže. Růže je totiž jedna z hlavních hrdinek této pohádky pro děti, která vrací dospělým smysl života…
V roce 1943 začíná tedy opět létat (tentokrát v americké uniformě) a 31. července má lehčí nehodu. (zapamatujte si datum!). V den nehody mu stojí Slunce, Jupiter, Pluto a Černá Luna na Luně a Uran je v opozici na Uran. Opozice Uran/Uran je všeobecně považována za počátek středního věku. Člověk si prostě musí uvědomit, že jsou věci, které už v životě nezvládne. Antoine však rozhodně nebyl obyčejný člověk. Nehody se však chopili nadřízení a připomněli mu, že již dávno dosáhl věkové hranice, která pro stroje P-38, na nichž létal, činila 35 let. Přeložili ho do zálohy. V květnu roku 1944 žádá vrchního velitele vzdušných sil ve Středomoří o výjimku pro létání a obdrží ji (Saturn mu šel přes Neptun a Černá luna spolu s Chironem přes ascendent). Podmínka – nejvýše pět letů. Vykoná jich osm.
Z posledního, ke kterému startoval 31. července 1944 v 8.30 z Borga na Korsice, se už nevrátil. 1. srpna měl totiž velitel letky Saint-Exuperyho seznámit s chystaným vyloděním v Jižní Francii, které mu mělo zabránit v dalších letech (Jupiter je v exaktní kvadratuře na Mars, a v exaktním trigonu na Pluta, Neptun v exaktním sextilu na Merkura a na Jupitera. Vládce jeho osmého domu (tedy Jupiter) stojí na ascendentu radixu a spoluvládce (tedy Mars) stojí na ascendentu události. Ascendenty jsou od sebe vzdáleny asi tři stupně. Jedenáct dní před touto událostí probíhá na 27 stupních Raka zatmění Slunce, které padá přesně na midpunkt mezi jeho radixovou Venuší a Merkurem. Měl benzínu na šest hodin letu. Ve 14.30 se však na základnu nevrátil. V armádních záznamech byl velmi dlouho veden jako pohřešovaný.
Kolem jeho smrti vznikla spousta fám. O jeho posledním letu se uvažovalo jako o druhu sebevraždy, jejímž důvodem měl být zákaz dalších letů. Při jeho povaze, názorech a hlavně hluboké víře (a v neposlední řadě i horoskopu) se však zdá takové řešení krajně nepravděpodobné. Velmi dlouho se nedařilo lokalizovat místo, kde zmizel. Až v roce 2000 (přesně 25. května) proběhla tiskem zpráva, že byl jeho letoun nalezen v moři. Venuše mu v tento den šla přes Mars na MC, Mars přes Pluto a Pluto přes Uran. Když bylo letadlo vyzdviženo, nalezli v něm náramek s tabulkou, na které bylo vyryto jediné slovo: Consuelo. Před posledním letem jí napsal: „Consuelo, jsi růže. Consuelo, děkuji, že jsi moje žena. Pokud budu raněn, mám někoho, kdo se o mě bude starat; pokud zemřu, budu mít na věčnosti na koho čekat a pokud přežiju, budu se mít ke komu vrátit“. Nepřežil.
Pohlédneme-li ještě jednou na horoskop, všimneme si výrazné konfigurace YOD (tedy prst Boží) jehož vrcholem je Saturn na hrotu pátého domu. Podle klasiků mají kvinkunx (tedy úhel 150 stupňů) s osobními planetami (v tomto případě Mars a Merkur) lidé, kteří mají v tomto životě a na tomto světě úkol vyššího řádu, který musí splnit ať už chtějí nebo ne. Rak s ascendentem v Panně nám přinesl poselství, které přesahuje hranice země, v níž se narodil, i hranice náboženství, v němž byl vychován. Oslovuje každého člověka pod sluncem. Hodnoty a kvality, které hlásá, jsou prověřeny časem a opakují se v nich slova, jejichž význam je v postmoderní době velice relativní – slova jako povinnost, čest, zodpovědnost, přátelství a láska – ale ta spíše ve smyslu všeobjímajícím a všezahrnujícím. Pokud se má lidstvo obrodit, musíme si vytvořit novou morálku a podívat se nově na Boha a jeho místo v životě. Zároveň budeme muset zvážit, zda plníme dobře úkol, který jsme obdrželi v Božím plánu. Na této cestě nám bude strohá moudrost jeho knih průvodcem nadmíru povolaným.
Dílo spisovatele žilo dále i po jeho smrti. Psala jsem, že měl v horoskopu čtyři retrográdní planety. Jupiter mu přinesl dobré místo, Venuše lásku ženy, která ho přežila o 35 let a zemřela až v roce 1979. Třetí planetou byl Uran, který je v horoskopu spoluvládcem pátého a vládcem šestého domu Když se v roce 1948 otáčel, vyšla poprvé Citadela. Poslední retrográdní planeta – Saturn – se otáčela v roce 1966. Saturn je v jeho horoskopu vládcem 5. domu, tedy domu dětí. Dá se říci, že jde o děti i v přeneseném slova smyslu. V tomto roce vyšla totiž podstatná část jeho díla v češtině a postarala se mu o úctu a lásku, kterou by snad od vlastních potomků nikdy nezažil. Mezi čtenáři a jejich spisovatelem vznikla jemná a křehká vazba, jež potvrdila jeden z jeho nejznámějších výroků. Výrok o tom, že nejdůležitější věci v životě jsou očím neviditelné, protože správně vidíme jenom srdcem…