Alžběta Bavorská

Sissicísařovna rakouská z pohledu hvězd

Už za života byla legendou. Byla mladá, krásná a po boku nechápajícího a okoralého manžela více než nešťastná. Prožila v životě skoro vše, co žena prožít může. Dívala se do hrobu vlastním dětem. Malovali ji nejslavnější malíři, stavěly se jí pomníky. Její literární pozůstalost byla vydána podle jejího přání až na samém konci XX. století, které nikdy nezahlédla ani koutkem oka. Snad všichni si ji představujeme tak, jak ji ztvárnila Romy Schneider ve známých filmech. Astrolog by se však měl zamyslet nad tím, jaká byla doopravdy, a neměl by se divit, když zjistí, že to nebylo zdaleka tak jednoduché.

Narodila se na Štědrý den roku 1837 v 22:43 (pokud není uvedeno jinak, je zdrojem DAV) v Mnichově jako dcera bavorského vévody Maxmiliána a jeho manželky Marie Ludoviky. Maxmilián byl na svou dobu velice výstřední a krajně svobodomyslný a k výchově svých dětí přistupoval velice nekonvenčně. Z princezny sice vyrůstala krasavice, ale zároveň velice citlivá a svobodomyslná mladá dáma. Zlom v jejím životě nastal v roce 1853, kdy se seznámila s nejžádanějším ženichem Evropy – s rakouským císařem Františkem Josefem I.

Abychom alespoň trochu porozuměli tomu, co se v oněch srpnových dnech v lázních Ischlu vlastně přihodilo, musíme zabrousit o generaci zpět do historie. Matka Františka Josefa se jmenovala Žofie a byla vlastní sestrou matky Alžběty Ludoviky. Narodila se 27. ledna 1805 v Mnichově (hodina nezjištěna) a v devatenácti letech byla z politických důvodů provdána za bratra panujícího císaře Františka Karla. Habsburské nástupnické právo totiž prosazovalo za všech okolností primogenituru (tedy následnické právo prvorozeného) a proto na trůně seděl Ferdinand Dobrotivý, o jehož myšlenkových schopnostech neměl iluze snad vůbec nikdo. Byl dokonce ženatý, ale s manželkou Marií Annou Karolinou ho pojil vztah zcela nevinný. Možnost potomstva byla vyloučena a Žofie věděla, že nástupnictví přejde na její syny (ani její manžel totiž žádnou zvláštní bystrostí ducha nevynikal).

Když Žofie přišla do Vídně, neměla zdánlivě vůbec žádnou šanci na to, aby se prosadila. Uměla však využít diplomatického talentu, který jí dávala recepce Venuše z Kozoroha na Saturna do Vah, sextilu Venuše/Pluto a Jupitera ve Střelci a stala se osobností, se kterou musel počítat i nejmocnější muž rakouského císařství, tedy kancléř Metternich. Když potom v roce 1848 císař Ferdinand odstoupil, zbavila se Metternicha a císařskou korunu vložila na hlavu svého syna. Nelze se proto divit, že byla pro mladého císaře tím nejdůležitějším člověkem, nejbližším rádcem a nejdůvěrnějším přítelem.

Sotva se mladý císař ohřál na trůnu, musel začít plnit nejdůležitější dynastickou povinnost – musel se starat o vhodnou nevěstu, s níž by zplodil potomstvo, které by neslo dále dědictví a slávu domu habsburského. Hledání sice probíhalo po celé Evropě, ale někde byla na překážku víra, jinde politika a proto se Žofie rozhodla, že se po nevěstě podívá na svém rodném dvoře v Mnichově. Z genetického hlediska nešlo sice o příliš šťastný tah (bylo to již jednadvacáté spojení obou rodů), ale v rodině její sestry vyrůstalo několik půvabných dcer a osud mladého císaře byl jasný.

Obě matky pečlivě zaranžovaly při příležitosti narozenin neformální setkání Františka Josefa s jeho nastávající, což měla být nestarší dcera Ludoviky Helena, v rodině řečená Nene. Maminka však vzala na výlet i svou mladší dceru Alžbětu, čímž do jisté míry změnila historii. Císař sice Nene uviděl, ale jeho srdce zaujala patnáctiletá princeznička, která v těchto sňatkových plánech vůbec nefigurovala (uvažovalo se o ní jako o nevěstě pro jeho mladšího bratra). František Josef, který si zakládal na svém smyslu pro povinnost, který si matky vážil a téměř ve všem ji poslouchal, se snad poprvé vzbouřil a prohlásil, že buď Sissi nebo žádná jiná.

Mnoho historiků, psychologů a moudrých lidí se zajímalo, co se vlastně ve dnech 16. – 18. srpna 1853 s tímto naprosto neromantickým člověkem stalo. Při pohledu do horoskopu je to však celkem jasné. František Josef se narodil 18. 8. 1830 v 08:23 hod. ve Vídni. Tentýž den probíhalo v 13:13 hod. zatmění Slunce na 25. stupni Lva. V horoskopu upoutá na první pohled trojkonjunkce Slunce/Luna/Saturn a stacionární Mars na descendentu. O lidech, kteří se narodili v době zatmění, praví stará astrologie, že mají zesílenou osudovou složku života. O Františkovi Josefovi to platilo opravdu vrchovatě. V srpnových dnech roku 1853 mu jde Venuše trigonem na radixového Neptuna, Saturn sextilem na Jupitera a trigonem na ascendent, Pluto sextilem na MC a Neptun po karmických uzlech. Sissi však nemá zdaleka tak šťastné konstelace. Jí jde Černá luna po Neptunu, Neptun po descendentu (a po descendentu se točí po celou dobu zasnoubení a je tam i při svatbě) a Jupiter spolu s karmickými uzly přechází po IC. Když si ještě uvědomíme, že mají oba v horoskopu konjunkci Luna/Saturn (která je u FJ posílena navíc Sluncem a zatměním) zvedal by astrolog výstražně prst. Obě tyto konjunkce jsou k sobě navíc v kvadratuře.

Co tyto dva lidi k sobě tedy přitáhlo? Venuše FJ je v opozici na Marse Sissi, což mluví o náhlém a výbušném zalíbení, které má však s láskou jenom velice málo společného. Další aspekty už tak optimistické nejsou. Venuše Sissi je v opozici na Slunce a Lunu FJ, její Saturn tvoří na světla kvadraturu, a její Venuše opozici na jeho Saturn. Celou situaci se snaží zachránit trigon Venuše FJ na Lunu a Saturn Sissi. Lidé, kteří byli Františku Josefovi blízko, potvrzují, že ji neustále a přes všechno miloval. O to, co cítí Sissi, se nikdo příliš nezajímal. Rakouskému císaři se přece košem nedává…

Slavné zasnoubení proběhlo 24. srpna roku 1853 a František Josef začal jezdit za nevěstou. To, že byl opravdu zamilovaný, dokazuje dárek, který od něj Sissi dostala na vánoce roku 1853 ke svým šestnáctým narozeninám. Byla to kytice čerstvých růží, která prý budila větší nadšení a pozornost než přiložené drahé šperky. Zasnoubení však rychle uběhlo a dne 20. dubna 1854 vyráží princezna do Vídně, kde má proběhnout sňatek. Astrolog by měl opět důvod povytáhnout obočí, protože v tomto dni jí jde tranzitní Mars na Lunu kvadraturou, Saturn opozicí a pouze Jupiter sextilem. Venuše spolu s Neptunem přecházejí přes descendent a tranzitní Luna jde po Neptunu.

Při svatbě, která se konala v chrámu sv. Augustina 24. dubna 1854 navečer, jí šel navíc Mars přes Černou lunu. František Josef mohl být spokojenější. Jemu šla v okamžiku svatby Luna přes descendent a přes stacionárního Marse, Merkur po Plutu, Saturn tvořil sextil na Mars a trigon na ascendent a Pluto sextil na MC. Dalo by se říci, že dostal svou princeznu a byl spokojený. Tyto dva tak odlišné lidi však nečekalo žádné jednoduché štěstí. Žofie nedovedla pochopit, že se Sissi odmítá přizpůsobit etiketě a nárokům, které kladla na osobu císařovny a že se snaží co nejvíce utíkat z dusivého prostředí dvora. Sissi měla dojem, že je osobou podřízenou, která nesmí o ničem rozhodovat. Ubohý Lev císař se zmítal mezi dvěma ženami, které nade vše miloval a které neuměl nijak smířit. Staré přísloví praví, že kdo se rychle ožení, má dost času, aby toho litoval. Nevíme, zda ho František Josef znal. V jeho případě však platilo stoprocentně.

(Praha, 2003)