39/2002) Sputnik

V ročníku, ve kterém jsem se narodila, byly dva druhy lidí: jedni o sobě mohli tvrdit, že patří ještě ke generaci nekosmické, zatímco ti, kteří se narodili koncem roku 1957 na nás mohli směle dělat dlouhý nos a tvrdit, že se narodili už v éře kosmické. Ta totiž nastala 4. října 1957, kdy tehdejší Sovětský svaz vypustil do vesmíru první umělou družici Země, která se nazývala Sputnik (v překladu spolucestovatel - myšleno naší země vesmírem). Přesto, že se mi hodinu vypuštění nepodařilo zjistit, je kosmogram této události přímo skvělý: Stelium Slunce, Mars a Jupiter ve Vahách v sextilu na Saturna ve Střelci (je vidět, že celá záležitost byla připravována nejen pečlivě a dlouhodobě, ale že byla i patřičně utajována před světem) a na druhou stranu v sextilu na Urana ve Lvu (tento čin vynesl Rusko na dlouho dobu na první místo v dobývání vesmíru). Ve vzdušném znamení vesmírného Vodnáře je dokonce i Luna. Zajímavý je však Jupiter: Ten totiž procházel vzdušnými Vahami od 13. prosince 1956 do 13. ledna 1958 a po krátkém pobytu ve Štíru se do nich vrátil od 21. března 1958 do 6. září 1958. S trochou nadsázky by se dalo říci, že svému zkoumání byl nakloněn i sám vesmír.

Za měsíc - tedy přesně 3. listopadu - byl vypuštěn další Sputnik, na jehož palubě byl legendární pes Lajka. Ve vesmíru přežila sice jenom šest dní, ale na svém těle dokázala, že organismus savců je schopen přežít i stav beztíže. 6. prosince se Rusku chtěli vyrovnat i Američané a pokusili se vypustit svůj vlastní satelit, což se nepodařilo. Jupiter byl sice pořád ještě v příznivých Vahách a Luna ve vzdušných Blížencích, ale Jupiter už vytváří kvadraturu na Venuši do Kozoroha a Luna na Pluta do Panny. Úspěchu se Amerika dočkala až 1. února 1958, kdy se zdarem vypustila sondu Explorer. Slunce události bylo ve volné konjunkci s Venuší ve Vodnáři a v opozici na Urana do Lva (z toho lze usoudit, že zdařilé vypuštění sondy bylo spíše neuvěřitelným štěstím než výsledkem dlouhodobé a pečlivé práce, protože událost sama byla diktována spíše politickou nutností). Naštěstí byl Mars ve Střelci v trigonu na Plutona a v sextilu na Jupitera, takže se mohlo slavit i v Americe.

Než se uskutečnila jupiterská revoluce vyslání Sputnika, událo se toho ve vesmíru mnoho: v lednu 1959 vyrazila družice poprvé mimo působnost zemské přitažlivosti a vyfotografovala Měsíc z odvrácené strany. V dubnu 1961 se do vesmíru dostal první člověk a v červenci 1969 vstoupil první člověk na Měsíc. Naštěstí to bylo v době, kdy začínala studená válka pomalu ztrácet na síle a kdy se byly i dvě znepřátelené velmoci domluvit na spolupráci. Ta vyvrcholila spojením kosmických lodí Sojuz - Apollo, který se uskutečnil v červenci 1975. To, že v té chvíli byly lunární uzly jenom kousek od lunárních uzlů vypuštění Sputnika, není nic, co by člověka jenom trochu honěného v astrologii překvapilo. Souboj se proměnil ve spolupráci, která byla prospěšná oběma zúčastněným stranám. Člověka až přemýšlí nad tím, proč se to ve vesmíru povedlo a proč to v jiných oblastech pořád ještě nejde...